V areálu hradu se nachází voliéry s dravými ptáky a v přilehlém okolí našli svůj domov další živočichové. Jedná se o handicapovaná zvířata, která se pro následky poranění již nemohou vrátit do volné přírody a život v péči člověka je pro ně jedinou záchranou. Tato aktivita je provozována ve spolupráci se Záchrannou stanicí volně žijících zvířat Zelené Vendolí.

Kalous ušatý - Asio otus

Spolu s puštíkem nejhojnější sova. Vyskytuje se ve všech typech lesů, sadech, remízcích, porostech kolem vodních toků a také v parcích. V České republice hnízdí asi 4 000 - 7 000 párů. Typickým prvkem zimního chování kalouse je vytváření velkých seskupení čítajících někdy více než sto jedinců. K hnízdění si vybírá především stará hnízda dravců či krkavcovitých ptáků. Loví hlavně drobné savce, vzácněji lasice, veverky, potkany, krtky, pěvce, hmyz. Loví obvykle na čekané, někdy za pomoci zraku, jindy sluchu. Mladé, ještě nelétavé ochmýřené sovy se brzy rozlétají z hnízd po okolí.

Puštík obecný - Strix aluco

Tento noční lovec je jednou z nejrozšířenějších sov ve střední Evropě. Často hnízdí v parcích a zahradách a nevyhýbá se ani souvislým lesům. Puštíci jsou odvážní lovci a mají tak dlouhé drápy, že mohou přemoci kořist velikosti krysy nebo holuba. Živí se především malými hlodavci, ale do jejich jídelníčku patří i žáby, hmyz, žížaly a drobní ptáci.

Nejčastější zranění sov je následkem srážky s autem, kdy je pták oslepen světly vozidel a sražen. To je případ i na hradě vystavených sov - puštíka a kalouse. 

Výr velký - Bubo bubo

Naše největší sova. Na velké části evropského kontinentu byly během 19. a začátkem 20. století stavy výrů zdecimovány. V současné době v České republice pravidelně na většině území hnízdí, počet párů se odhaduje na 600 - 950. Vyhledává především skalnaté stráně údolí řek, zříceniny starých hradů, nepoužívané lomy, skály. Tok začíná už v lednu. Živí se výhradně obratlovci. Poradí si i s ježkem, liškou, kočkou. Je zařazen mezi druhy ohrožené.

Jeden ze svojanovských hradních výrů byl sražen vlakem, druhý byl postřelen.

Moták pochop - Circus aenuginosus

V České republice pravidelně hnízdí v rybničnatých oblastech, především v nížinách a pahorkatinách. Českou populaci tvoří asi 1 000 hnízdících párů. Hnízdo bývá umístěno na odlehlém místě v rákosinách. Dominantní složkou potravy jsou savci do velikosti mladého zajíce a koroptve. Častou kořistí jsou drobní hlodavci. Loví také některé druhy ptáků, plazy, ryby a hmyz. Přiživuje se často v koloniích racků. Je to tažný pták, zimuje v tropické Africe.

Naše motáky zasáhla sekačka trávy, když byli v hnízdě. Mají poškozená lůžka per.

Káně lesní - Buteo buteo

Hnízdí v celé Evropě, u nás je nejhojnějším z dravců. K úspěšnému hnízdění mu stačí i malé remízky. Nejčastější složkou potravy kání jsou hraboši polní, kromě nich loví ostatní druhy hlodavců, mladé ptáky, hmyz, ještěrky, přiživují se i na mrtvých zvířatech. K plachtění nad poli využívá vzdušné proudy. Mnohé káně loví také na čekané, při níž jsou velmi vytrvalé. Tento dravec je stálý i přelétavý.

Úrazy káňat jsou způsobeny hlavně nárazem do drátů elektrického vedení nebo popálením elektrickým proudem, kterým ptáci většinou podléhají.

V prostoru kolem voliér žijí tři husy divoké, kačer a tři perličky.

Má-li člověk potíže se svým zdravím, je to nepříjemné, ale díky zdravotnické péči se téměř vždy dočká pomoci. Mnohem hůře jsou na tom volně žijící živočichové, kteří v případě nemoci a především úrazu mají minimální naději na přežití. Tuto naději může přinést pouze člověk. Měla by to být ostatně i jeho povinnost, protože nejvíce úrazů má na svědomí právě člověk. Aby se však i živočich z přírody dočkal účinné pomoci, musí se dostat včas na správné místo a do správných rukou.

Chcete-li podpořit Záchrannou stanici volně žijících zvířat Zelené Vendolí, pošlete dárcovskou SMS ve tvaru

DMS ZVIREVNOUZI VENDOLI

 na tel. č. 87777 nebo peníze na konto

č. ú. 78-9932340217/0100.