Navštívili jste stránky jednoho z nejstarších českých královských hradů, který bývá nazýván též „vilou českých královen“.

Svojanov je jediným hradem v našich zemích, v jehož architektuře se mísí gotika s empírem, tedy středověk s 19. stoletím.

Od roku 1910 je hrad Svojanov vlastnictvím města Poličky.

Třicetiletá válka na Svojanově

Období třicetileté války připomene komponovaný program, který je nachystaný na 19. a 20. srpna. Návštěvníci se společně s účinkujícími vrátí o několik století zpět, kdy se v okolí hradu potulovaly bandy vojáků. Vrcholem této akce je už tradičně velká bitva o hrad, do které se zapojí hned desítky vojáků z několika spolků. Nebudou však chybět ani ukázky zbraní, či práce mistra kata.

Hrad Svojanov je o prázdninách otevřený každý den včetně pondělí, vždy od 9 do 18 hodin.  

Těšíme se na Vaši návštěvu!

Informace pro zdravotně postižené návštěvníky

Na hradě je v provozu informační systém pro nevidomé a slabozraké. Těmto návštěvníkům na pokladně zapůjčíme sluchátko, do kterého jim budou na 9 stanovištích přenášeny informace formou dotyku na speciální zařízení. Představu o podobě hradu si mohou vytvořit prostřednictvím 5 bronzových hmatových modelů. Prohlídku interiérů přizpůsobíme možností ohmatání vybraných exponátů.

Neslyšícím návštěvníkům na pokladně zapůjčíme tablety s výkladem k jednotlivým okruhům ve znakové řeči.

Pro tělesně postižené návštěvníky máme připraven schodolez, který jim umožní prohlídku okruhu A. K dispozici máme bezbariérové WC a rovněž vstup do restaurace je bezbariérový.

Všem zdravotně postiženým návštěvníkům nabízíme rezervaci místa na parkovišti v areálu předhradí, v bezprostřední blízkosti samotného hradu.

Všechny tyto služby doporučujeme předem objednat. Poskytujeme je zdarma.

Aneta Langerová vyprodala hrad Svojanov

Známá zpěvačka se na hradě představila se svou kapelou a smyčcovým triem. Skvělý koncert plný pop-rockové hudby a světelných efektů si nenechalo ujít pět stovek fanoušků.  

Zazněly především písně z projektu Na Radosti, jako Tragédie u nás na vsi, Tráva, Dívka, ale i starší, například Voda živá. Skladby podkreslené smyčci dobře zní a stejně báječně se poslouchají. „Pro zpěv je důležitá délka tónu, což je velmi společné se smyčci. Mým snem bylo vyrazit se smyčcovým triem nebo s podobným tělesem, které bychom mohli brát na každý koncert. Poskládali se tři skvělí muzikanti, kteří spolu předtím nikdy nehráli. Sedli jsme si, jak hráčsky, tak lidsky, jsou to pohodoví lidé,“ pochvalovala Aneta Langerová. Sen se jí splnil. Už spolu hrají víc jak pět let. 

Prostředí někdejšího královského sídla působilo na zpěvačku velice pozitivně. „Mám ráda krásná místa. V momentě, kdy hudbu a obsahy písní dotvoří prostor, který je pro mě zásadní, vnímám ho. Myslím si, že tak prostor cítí i lidé, kteří tam sedí. Hrad Svojanov je bezesporu krásné místo. Kdo tady někdy byl, tak pochopí, o čem mluvím,“ uvedla Aneta Langerová. Vyhovovalo jí také uspořádání publika, které se usadilo nejen na lavice, ale především na terasy nádvoří. „Z pódia jsem viděla lidi jak pod sebou, na mojí úrovni, tak i na terasách a nahoře nad nimi. Přitom všichni měli kolem sebe svůj volný prostor, svoje deky, mohli se do nich zabalit,“ popisovala zpěvačka.  Koncert na nádvoří oblíbené památky vyprodala do posledního místa. 

Tajemný Svojanov v Labyrintu záhad Arnošta Vašíčka

Královský klenot na Svojanově!

Návštěvníci hradu Svojanov mohou spatřit korunu krále Přemysla Otakara II. Není to však klasická panovnická koruna. Je to pohřební koruna, objevená při průzkumu jeho hrobky. Lze předpokládat, že by standardní přemyslovská koruna mohla být i stejná nebo do jisté míry podobná, ale do dnešní doby je její podoba neznámá. 

Repliku historického skvostu podle originálu ze zlatnické dílny benediktinského kláštera v Břevnově, která pracovala pro královský dvůr, zhotovil z pozlacené mosazi turnovský šperkař, klenotník a restaurátor Jiří Urban. Je to bezesporu nejznámější současný zlatník v našich zemích. Je autorem náročných kopií středověkých zlatnických klenotů, jako jsou císařská koruna Svaté říše římské, Svatováclavská koruna a parléřovská monstrance z kláštera v Sedlci u Kutné Hory. Originální korunu tvoří osm snýtovaných dílů. Střídáním křížků a lilií se pravděpodobně opakuje vzor nejstarší koruny přemyslovských králů. 

Královská koruna je vystavena v expozici o historii hradu v rámci trasy A.